Mokřadní porosty s dominantním rákosem a ostřicí štíhlou jsou významným hnízdištěm ptactva. Ze vzácnějších druhů tu hnízdí například rákosník proužkovaný a chřástal vodní. Mokřad vyhovuje i obojživelníkům, například skokanu hnědému.
Další informace o mokřadní olšině najdete na panelu blízko Jindřichova Hradce.
Také na protějším břehu se nachází komplex podmáčených olšin, který vlevo přechází do dalších mokřadních porostů.
Vliv Stromů A Mokřadů Na Místní Klima
Stromy hojně zásobené vodou a mokřadní vegetace přijímají kořeny vodu, kterou listy odpařují (tzv. transpirace). Na přeměnu vody ze skupenství kapalného na plynné se spotřebuje energie slunečního záření a tím se okolí ochladí. Vodní pára po ochlazení opět zkapalní a při tom uvolní teplo, které ohřeje okolí.
Vysoušením mokřadů a odstraňováním vegetace zbavujeme své okolí klimatizace a vytváříme stepní podmínky!
Stanoviště Olšin
Olšiny jsou přirozenými společenstvy okrajů vodních toků nebo vznikají samovolně na místech bývalých mokrých luk. Jejich přirozeným stanovištěm je stejně jako u lužních lesů hlinitá niva. Ta je nejspíš nepřímým důsledkem odlesnění krajiny v povodí a následného splavování půdy (vodní eroze) do původně kamenitých a štěrkovitých niv.
Pozn.: Niva je přirozené záplavové pásmo vodního toku.
Podmáčené olšiny s olší lepkavou jsou vyvinuty na půdách celoročně mokrých (označují se jako gleje). Vyskytují se zde ve dvou typech (oba naleznete na protějším břehu):
- S větším množstvím živin v půdě – vyskytuje se přímo u Hamerského potoka. Ve stromovém patře převládá olše lepkavá, v bylinném patře jsou druhy závislé na vyšším množství živin v půdě (kopřiva dvoudomá apod.). Mechy se v olšovém porostu vyskytují zřídka.
- S menším množstvím živin v půdě – tento typ zastupuje od nás vzdálenější březová olšina s břízou pýřitou. Má mechové patro velmi výrazně vyvinuto (převládá v něm mech rašeliník, který je znám svou schopností poutat ve svých buňkách obrovské množství vody).
Olšina je jedním z míst v Jindřišském údolí, kde rostou chráněné druhy mokřadních rostlin. Silně ohrožené druhy zastupuje žlutě kvetoucí prvosenkovitá bylina bazanovec kytkokvětý, z druhů ohrožených lze nalézt vachtu trojlistou. Ještě před čtyřiceti lety se na místě dnešních olšin kosilo a nacházela se zde cenná rašeliništní společenstva s rostlinou trávovitého vzhledu – hrotnosemenkou bílou a známou masožravou rosnatkou okrouhlolistou.