Rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus)


  rakosnik_prouzkovany.jpg

Ilustrace: Antonín Pospíšil, Světem zvířat, nakladatelství Albatros 1963


Jeho vlastí je rozsáhlé území od severní Afriky přes Francii, Španělsko a téměř celou Evropu až po západní Sibiř a Írán. Za zimoviště si zvolil střední a východní Afriku a oblasti mezi Rudým mořem a Kamerunem.

Má hnědožlutý hřbet posetý tmavými podélnými skvrnami, spodek těla je světlý. Nad okem má světlý výrazný proužek. Jeho zpěv poznáme podle chraplavých rychlých slabik, ve kterých se občas ozve flétnové „void-void“. Jeho zpěv je celkově velmi uspěchaný a překotný. Má také jednu zvláštnost, kterou ostatní rákosníci nepředvádí: občas se vznese do výšky a odtud padá s roztaženými křídly a ocasem šikmo k zemi.

V naší krajině je poměrně hojný tam, kde je dostatek rákosí, ostřic, vysoké trávy a křovím zarostlé břehy rybníků a řek. Přilétá v polovině dubna a hned se prozradí svým zpěvem. Někdy v půlce května začnou oba manželé budovat z mechu, stébel a kořínků pevnou a mohutnou stavbu hnízda, kterou zaplétají do loňských rostlin často skoro u země. Vnitřek bývá měkoučký, vystlaný peřím a zvířecí srstí, a tak se 4 – 6 vajíčkům leží opravdu jako v peřinkách. Vajíčka jsou na světlém podkladě hustě šedohnědě nebo žlutošedě skvrnitá, ale kresba často splývá do téměř jednobarevného tónu. Vajíčka zahřívá pouze samička 12 – 13 dní. Při krmení mláďat už vypomáhá i sameček. Po 15 dnech mláďata opouští hnízdo, učí se létat a lovit potravu. Dlouho ale s rodiči nepobudou, protože ti už pomýšlejí na druhou snůšku. Teprve po vychování druhých mláďat si mohou trochu oddechnout, ale to už je zase čeká dlouhá cesta zpět do Afriky.