Niva je záplavové území, kam se může vodní tok přirozeně rozlévat při zvýšeném průtoku.
Funkce Nivy
- zadržování vody – prevence povodní
- zadržení uhlíku v půdě – snížení obsahu skleníkových plynů
- biodiverzita – prostředí vhodné pro mnoho rostlin a živočichů
- vhodná i pro růst hospodářsky hodnotných dřevin – dub, jasan
- zadržení živin – nesplaví se dál, méně vodních květů
- produkce biomasy – krmivo, zdroj energie
- odpar vody, vliv na místní klima
Vegetace v této části toku je přizpůsobená občasnému zaplavování povrchu půdy. Pokud však bylo koryto napřímeno a vegetace pobřežní nivy nahrazena zemědělskými plodinami, které hynou několik dnů po zatopení, dochází k půdní erozi.
Adaptace rostlin
V nivě se daří rostlinám, které snášejí vysokou hladinu podzemní vody a občasné zaplavování. Na nedostatek kyslíku jsou adaptovány – jejich vzdušná pletiva přivedou vzduch ke kořenům a naopak odvětrají jedovaté produkty vznikající při nepřítomnosti kyslíku.
Zadržení uhlíku v půdě
Půda nivy je trvale zamokřená a chudá na kyslík. Odumřelé zbytky rostlin se proto špatně rozkládají a hromadí se v půdě (obdoba rašelinění). Odvodněním nivy dojde k provzdušnění, dokonalejším rozkladným procesům a uvolnění CO do vzduchu.
Odolnost proti zaplavení
Snášejí zaplavení: vrby, olše, duby, jasany, chrastice, rákos, ostřice, bazanovec, štírovník, kopřiva
Nesnášejí zaplavení: zemědělské plodiny – obiloviny, brambory, kukuřice; ovocné stromy, jehličnany
Niva před vámi je funkční, do značné míry přirozená, s dostatečným prostorem pro rozliv vody.
Mokřadní Biotopy V Nivě
Na loukách před vámi se setkáváme s několika základními typy porostů. Zde konkrétně jde o vlhké pcháčové louky a o tužebníkové lado. Oba biotopy v sebe plynule přecházejí. Jsou si typově velmi blízké, neboť vlhká tužebníková lada se vytvářejí na místech dřívějších vlhkých pcháčových luk, které již nejsou koseny. Zde je tedy jasný příklad toho, jak činnost člověka může přímo ovlivňovat druhové složení rostlinného společenstva. V kosených prosvětlených porostech je větší druhová pestrost rostlin a tím i živočichů. Pro většinu vlhkých kosených luk Hamerského potoka v této oblasti je typický výskyt krvavce totenu.
Tužebníkové lado
Porost bývá většího vzrůstu s menším počtem zastoupených rostlinných druhů. Na těchto místech je dominantním druhem tužebník jilmový a vrbina obecná. Z trav se vedle ostřic hojně vyskytuje skřípina lesní.
Vlhké pcháčové louky
Jsou to pravidelně kosené mokřadní porosty. V nivě Hamerského potoka můžeme nalézt pcháčové louky jednak s pcháčem zelinným a jednak s pcháčem bahenním (na méně úživných půdách než předchozí druh). Z trav je zastoupena i metlice trsnatá.