Jindřiš je jedna z nejstarších obcí v okolí. Leží při úpatí vrchu Čihadlo (546 m n.m.). Je místní částí obce Rodvínov. Původně patřila mezi 31 bývalých německých vesnic z celkového počtu 48 vesnic hradeckého panství. Německy byla nazývaná Heinrichschlag (lidově Horogšlok).

fotografie Jindřiše z roku 1900
originál fotografie ze sbírek Muzea Jindřichohradecka 

Ves Heinrichslag prý založil ve 13. století Oldřich z Hradce, který dal obci jméno po zakladateli hradecké linie rodu Vítkovců Jindřichovi Vítkovci (dle archiváře Teplého).

Historicky se objevují tyto názvy: Jindřiše, Gindrzysse (1654), Heinrichsschlag, Gindržiss (1790), Heinrichsschlag, Gindřissj (1842), Jindřiší, Heinrichschlag (úředně roku 1854).

Tvar „Jindřiše“ znamenal Jindřichova, v 19. stol. byl pro porozumění asi uměle změněn na „Jindřiší“ a později dostal podobu „Jindřiš“ v souhlasu s jinými jmény (dle dr. Antonína Profouse).

Barokní most přes Hamerský potok

Vidět ho můžeme na západním konci vsi – je to technická památka z 18. století. Socha sv. Jana Nepomuckého na mostě pochází z roku 1856.

Pseudogotická kaple

Kaple byla vystavena roku 1894 stavitelem Václavem Reisnerem na místě barokní kapličky z roku 1761 a 1762. Kapli se rozhodli o všech svatých roku 1893 vybudovat stařešinové obce, neboť původní byla malá. 
Při opravě věže roku 1947 byl nalezen novými obyvateli Jindřiše dokument, jehož přepis je nyní umístěn v kapli.

Selské Bouře Na Jindřichohradecku 

Původně žili místní poddaní v dobré shodě s vrchností. Následkem bouří, válek a vojenských tažení snášeli sedláci robotu stále hůř. Roku 1738 bylo celotýdenní robotování sníženo patentem na 3 dny v týdnu. Ředitel panství Karel Herget však sedláky vydíral robotou dál. Zvěř uprchlá z panských obor navíc pustošila sedlákům úrodu. Majitel panství Prokop Vojtěch Černín žil většinou na Petrohradě nebo Krásném Dvoře a do styku s poddanými nepřicházel. Selské rebelie začaly narůstat. Jedním z vůdců rebelujících sedláků byl i Gregor Tröscher z Jindřiše. Narodil se kolem roku 1729. Ač negramotný, zahrnoval císařskou kancelář neustále prosbami a stížnostmi rychtářů. Několikrát byl vězněn, podroben tělesným trestům i nuceným pracem až byl roku 1775 se ženou a 5 dětmi vyhnán z domova. Život dožil v Otíně, ale nouzí netrpěl. Čeští i němečtí sedláci, které celý život zastupoval, ho podporovali potravinami. Tröscher zemřel roku 1805.

Dům čp. 13

Na rodném domě Gregora Tröchera, selského rebela, je umístěna pamětní deska.

Zdroj orthofotomapy:  www.gis.kraj-jihocesky.cz 

Pohlednice z Jindřiše z roku 1908, 
originál pohlednice ze sbírek Muzea Jindřichohradecka