Pstruh obecný (Salmo trutta)

pstruh_obecny.jpg

Ilustrace: Květoslav Hísek, Naše ryby, Ottovo nakladatelství, s.r.o. 2000

 

Je to ryba, která podobně jako třeba losos vchází z moře do řek, kde si vysoko proti proudu nalézá trdliště. V moři se drží poblíž pobřeží. Pstruh obecný vytváří několik poddruhů podle oblasti, kde žije. Známe tak pstruha obecného baltského, černomořského a kaspického. U nás žijí pouze první dva zástupci.

Pstruh obecný baltský žije v oblasti Baltského moře a jeho život je spojen s řekou Labe a Odrou, kam táhne na výtěr. Na tah se vydají často i pohlavně nezralí jedinci, celou cestu pilně shánějí potravu a dostávají se někdy až do jezer. Ve sladké vodě se zdržují 3 - 4 roky a poměrně rychle rostou. Před lety ale tah tohoto druhu na naše území ustal, protože mu v cestě bránily postavené údolní nádrže, přestože měly vybudované rybí přechody. Z důvodu neznalosti způsobu jeho života a z touhy po lovu velkých ryb byl před lety přivezen také na naše území. Díky znečištění řek, hrázím a přehradám se však nemohl dostat zpět do moře a postupně se změnil v potoční formu pstruha obecného. Tak dal pstruh baltský základ pstruhům žijícím nyní v našich řekách labského systému a Odry, to je pstruhům obývajícím naše řeky a potoky.

Pstruhy žijící ve vodách dunajského povodí odvozujeme od pstruha obecného černomořského.

Pstruh obecný forma potoční (Salmo trutta morpha fario). Pro nás obyvatele vnitrozemského státu je nejtypičtějším představitelem lososovitých ryb. Obývá rychle tekoucí, čisté a na kyslík bohaté vody, hlavně v horských a podhorských oblastech. Velmi dobře se přizpůsobuje různým podmínkám a dokonce prostředí přizpůsobuje i svoje zbarvení. Nejen v různých vodách, ale i v jednom potoce můžeme najít jedince zcela odlišně vybarvené. Tvar těla je protáhlý a na průřezu téměř kulatý. Hlava s mohutnými čelistmi prozrazuje dravce. Typickou známkou samců, hlavně u starších jedinců, je hákovitě zahnutá spodní čelist. Ocasní ploutev je jen mírně vykrojená, u starších ryb se vykrojení úplně ztrácí. Velikost pstruha je závislá na množství potravy a teplotě vody. Proto v chudých, kamenitých a studených horských potocích najdeme pstruhy menších rozměrů. Vystupuje až do výšky 2 000 m, kde mívá velikost tak kolem 20 cm a je schopen žít ve vodě , která se dravě řítí přes kameny. Jiná ryba by se tam již neudržela. V nížinách s výživnějšími vodami se setkáme s velikostí ryb kolem 40 cm. Pstruh se může dožít značného věku (doloženo až 49 let), ale nestává se, aby se ryba tolik let dokázala vyhýbat všem nástrahám, hlavně lovu sportovních rybářů. Pstruzi se často pěstují uměle, protože v přirozeném prostředí přežívá pouze kolem 10% plůdku. Rozmnožování v přirozeném prostředí probíhá v době, kdy poklesne teplota vody - koncem září a v říjnu. V té době pstruzi táhnou do horních toků potoků nebo do jejich přítoků. Výtěr je závislý na teplotě vody a nastává tím dříve, čím je voda chladnější. Při tahu na trdliště překonávají pstruzi mnoho překážek, často i kolem 1 m vysokých. Připravují a čistí svá trdliště, ale jikry jsou velmi brzy rozplaveny. Nalézáme je pak v různých skulinách mezi kameny, v písku apod. Převážná část jiker se ani nestačí vylíhnout, protože je zničí sami pstruzi, vranky a další nepřátelé. Samotné líhnutí trvá celou zimu až do jara.