Potkan (Rattus norvegicus)

Foto: www.naturfoto.cz

 

Pravděpodobně z východní Asie se rozšířil po celém světě. Ještě v 18. století se v mnoha Evropských krajích nevyskytoval, ale k jeho rozšíření přispěla lodní a železniční doprava. Svou úžasnou rozmnožovací schopností doslova zaplavil každý svůj nový domov. Potkan se stal doslova metlou lidstva. Historie podává mnoho důkazů o katastrofálních záplavách potkanů, proti nimž člověk marně bojoval. Na některých ostrovech došlo k takovému přemnožení, že byl člověk doslova vypuzen. Potkan neškodí jen tím, že sežere vše, na co přijde. Mnohem horší je to, že se usazuje v hygienicky závadných místech ( stoky, smetiště, kanály apod.), odkud do lidských příbytků přináší zárodky nebezpečných chorob. V některých subtropických a tropickcých krajích je dodnes přenašečem moru. Jsou to tvorové s velmi silně vyvinutým smyslem pro pospolitý život a čím je jich víc, tím jsou smělejší. Tak se obětí potkanů často stávají kachňata, kuřata, králíci nebo slepice. Ve výjimečných případech jsou i případy, kdy potkani napadli i člověka.

Potkani rádi žijí ve vlhkém prostředí. Vybírají si břehy potoků a někdy se také uchylují ke způsobu života svých dávných předků a žijí daleko od lidí v bažinách zarostlých rákosím. Rozmnožují se od dubna do září a samice vrhá 4 - 10 máďat. Ta rychle dospívají a již v prvním roce života mohou mít vlastní potomstvo.