Myšice křovinná (Apodemus sylvaticus)

Foto: www.naturfoto.cz

 

Dříve se jí říkalo také myš lesní. Setkáme se s ní sice i v lese, ale hlavní místa výskytu jsou suchá křovinatá místa, meze s keři, porosty podle vod, parky, okraje měst a vesnic. Suché a světlé lesy obývá také, ale v tmavých ji nenajdeme. Vyskytuje se i v horách, ale v místech pozměněných člověkem - např. na železničních náspech apod. V zimě se stahuje k lidským obydlím a když se dostane třeba do sklepa, dokáže napáchat značné škody.

Její hlavní potravou jsou lesní semena. Zelenou potravu žere málokdy. Často ale uloví menší bezobratlé živočichy. Třeba nahlodává ulity hlemýžďů a vybírá z nich masitá tělíčka. Ma-li potravy dostatek, dělá si zásoby ( semen a zrní).

Myšice výborně šplhá a pohybuje se rychlými, pružnými skoky, protože má hodně vyvinuté zadní nohy. Je 90 - 105 mm dlouhá a ocas je kratší než tělo. Žije téměř v celé Evropě a Asii. Zastihneme ji i v severní Africe. V měkké půdě si vyhrabává nory, kde až 3x do roka vrhne až 8 mláďat. Jako všichni hlodavci má mnoho přirozených nepřátel mezi ptáky, ale i savci.