Lipan podhorní (Thymallus thymallus)

lipan_ podhorni.jpg

Ilustrace: Květoslav Hísek, Naše ryby, Ottovo nakladatelství, s.r.o. 2000

 

Je jediným zástupcem lipanovitých ryb v našich vodách a právem je pokládán za jednu z nejkrásnějších ryb našich vod. Charatkterizuje ho velká hřbetní ploutev, která spíš připomíná prapor. Zvlášť patrné je to u samců, kteří ji mají ostře zakončenou a mnohem větší než samice. Na světě žije 5 představitelů této skupiny ryb. Náš lipan žije v evropských řekách, které protékají hlubšími koryty, často s písečným nebo štěrkovým dnem a vždy tam, kde již končí hromadný výskyt pstruhů. Takového úseky, v nichž se lipani vyskytují, se nazývají lipanovým pásmem. Tvarem těla a hladkými šupinami připomíná ryby kaprovité, ale liší se právě velkou hřbetní ploutví, ale i malou tukovou ploutvičkou na hřbetě mezi hřbetní ploutví a ocasem. Tvar těla je ladně řešený a přizpůsobený k pobytu ve větších hloubkách a silných proudech. Lipani bývají nádherně vybarveni a mlíčáci vždy pestřeji než jikrnačky. Fialová barva na skřelích přechází na těle do šedomodré až zlatozelené. Za hlavou je několik nepravidelných skvrn. V době rozmnožování hýří barvami i hřbetní ploutev: střídají se černé, červené a hnědé odstíny.

Lipan se řadí mezi krátkověké ryby - dožívá se pouze 6 - 7 let. Není ani příliš velký - ryby nad 0,5 kg jsou již považovány za statné. Větší exempláře se vyskytují pouze ve velmi dobrých podmínkách. Rozmnožování lipanů probíhá na jaře, kdy obvykle začátkem května kladou na písčité dno tisíce žlutých jiker. V této době je chráněn a nesmí se lovit. Maso je pokládáno za velmi chutné a již v listu císaře Rudolfa z roku 1588 se můžeme dočíst pořadavek, aby lipani byli dodáváni pouze k hostinám nejvyšších osob. Lipan je ryba velmi opatrná a její lov je pokládán za vrcholné rybářské umění.