Kůrovcovití (Ipidae)

lykozrout_smrkovy.jpg

Lýkožrout smrkový

 

drevokaz_carkovany.jpg

Dřevokaz čárkovaný

 

Ilustarce: Světem zvířat, Nakladatelství Albatros 1973

 

Mezi přední škůdce lesů patří kůrovci a lýkožrouti. Jsou poměrně jednotvární a navzájem si podobní. Bývají dlouzí do 5 mm a v jejich zbarvení převládá hnědá s černou. Dospělý brouk je válcovitý, s krátkými nohami i tykadly. Hlavu má ukrytou pod štítem. Mnohem nápadnější, než samotní brouci, jsou tzv. požerky samiček a jejich larev. To jsou chodbičky a útvary pod kůrou, v lýku nebo i ve dřevě, které si kůrovci vykusují. Podle požerků se často druh kůrovce nejlépe určí.

Brouci i larvy tedy žijí poměrně utajeně, ale dobrý lesník činnost těchto brouků snadno odhalí. Napadají většinou staré a nemocné stromy, nebo vyvrácené kmeny. Do zdravých stromů se nepouštějí, protože by je při jejich činnosti ohrožovala pryskyřice a rostlinné šťávy. Takto se zdravý strom kůrovci dokáže bránit. Jsou však i výjimky, kdy se kůrovec pustí i do zdravého kmene: je to v situaci, kdy se velmi přemnoží a nemají dostatek místa na stromech nemocných a mrtvých. Zpočátku jich hodně zahyne, ale protože je jich velké množství, mrtvé brouky stále nahrazují noví jedinci. Stromům ubývají síly, chřadnou a nakonec kůrovcům podlehnou. K takovýmto kůrovcovým kalamitám dochází obvykle po nějaké přírodní katastrofě nebo po krutých zimách, když dojde k přemnožení kůrovců.

Kůrovci žijí v párech nebo ve skupinách – to je závislé na druhu brouka. Základem nového sídla kůrovců je snubní komůrka. Z této komůrky samička vykusuje jednu nebo několik mateřských chodeb, na jejichž okraje klade vajíčka. Z nich se líhnou bílé a beznohé larvičky, které si vykusují své chodbičky kolmo na chodbu mateřskou. Na konci své chodby se larva zakuklí. Čerstvě vylíhlý brouk je bílý a ještě mu nějakou dobu trvá, než dosáhne svého zbarvení. Zdržuje se proto v chodbě, kterou dál vykusuje a živí se lýkem a houbovými vlákny. Houbová vlákna zanese do chodeb samička ve svém žaludku. Vylučuje pak houbové výtrusy a houba se snadno v tomto prostředí vyvíjí.

Kůrovci škodí lesům jehličnatým i listnatým. Některé druhy se dokonce specializují i na stromy ovocné. Ještě jiní žijí v bylinách a plodech. V našich klimatických podmínkách mají kůrovci jedno až tři pokolení. Mezi kůrovce počítáme kolem 5 000 druhů.