Kos černý (Turdus merula)

kos_cerny01.jpg

kos_cerny02.jpg

kos_cerny03.jpg

Foto: www.naturfoto.cz

 

Kos obývá téměř celou Evropu, s výjimkou severní Skandinávie, Islandu a Finska. Žije v Rusku až k Uralu, vyskytuje se i v SZ Africe a z Přední Asie se úzkým pásem výskytu dostává až do Číny. Část našich kosů zůstává po celý rok, ale část jich táhne na podzim do Středomoří, kde přezimují. Jsou to většinou mladí ptáci, samičky a většina lesních kosů. Zbarvení je jednoduché. Sameček je celý černý se žlutým zobákem a žlutým kroužkem kolem očí. Samička je spíše hnědá a hnědě skvrnitá.

Ještě v minulém století byl kos typickým obyvatelem lesa. Pak ale začala invaze do blízkosti lidských obydlí a dnes je najdeme v zahradách, parcích, na hřitovech, na dvorech uprostřed měst. Tento příliv do měst si vysvětlujeme jedině lepšími vyživovacími podmínkami, protože ve městě je mnohem více přirozených nepřátel ( např. kočky) a místa ke hnízdění se možná najdou v lese i ve větším množství. Život v blízkosti člověka vyvolává v životě ptáků různé změny. Má to např. vliv na dobu hnízdění. Snůšky se ve městě objevují dříve a i počet snůšek bývá ve městě vyšší. Průměrná snůška u kosů je 4 - 5 vajíček, ale kolem 50% máďat hyne ještě během hnízdní péče. Rozdíl je také v tom, že v lese žije 1 pár kosů na jednom hektaru. Na stejné ploše ve městě najdeme asi 4x více kosů a z toho plyne, že i vyvedených mláďat je ve městě více. Je to opět dáno lepšími potravními podmínkami a v zimě lehčím způsobem života. Kos se tedy převážně přestěhoval z lesů do měst a určitým způsobem se domestikoval. Soužití s člověkem mu přineslo řadu výhod a jeho populace mohla růst.

Kos je výborný zpěvák a jakmile jen trochu vysvitne zimní sluníčko, už si notuje svojí dumavou písničku. Jeho melodie se málo opakují a dokonce dokáže napodobovat i jiné zvuky. Zvuky někdy napodobí tak věrně, že se stalo i mnoho zajímavých událostí: na jednom nádraží se kos naučil napodobit hvizd píšťalky a mátl potom železničáře. Nebo napodobil zvuk, kterým chovatelka volala slepice ke krmení. Mnohokrát se stalo, že se k volajícímu kosovi potom slepice sbíhaly. Lidí se kos příliš nebojí a často je nechá přijít do těsné blízkosti. Na kosa si stěžují hlavně zahrádkáři, sadaři a zelináři. Pochutnává si totiž velmi rád na ovoci - třešních nebo jahodách. Někdy také ze země vytahuje klíčící rostliny. Vyvažuje ale způsobené škody tím, že zároveň zahubí velké množství škodlivého hmyzu.