Kapr obecný (Cyprinus carpio)

kapr_obecny01.jpg

kapr_obecny02.jpg

kapr_obecny03.jpg

Ilustrace: Květoslav Hísek, Naše ryby, Ottovo nakladatelství, s.r.o. 2000

Foto: www.naturfoto.cz

 

U nás určitě nejznámější a i hospodářsky nejvíce využívaná ryba. Jeho chov v rybnících má několik set let starou tradici. Původně pochází z blízkosti Černého moře odkud Dunajem pronikal až na naše území. Jeho rozšíření podpořili v Čechách mnišské řády, které jeho chov horlivě podporovaly. Později, za doby Karla IV., se stavělo mnoho rybníků a celé rybniční soustavy, což přispělo k velkému rozšíření chovu kapra. Na našem území se tak kapr stal tradicí. Nasazuje se nejenom do rybníků, ale i do tekoucích vod.

Jako jediný z našich ryb může, ale také nemusí, mít tělo pokryté šupinami. Během dlouholetého chovu se vyšlechtilo více ras. Rozeznáváme tak kapra šupinatého ( s vyvinutými řadami šupin), kapra lysce ( ten má šupiny ve skupinkách nepravidelně rozhozené) a kapra hladkého ( zcela bez šupin). Také barvy se liší, ale převládá zlatavá hněď a žluť. Známí jsou také kapři modráci. Velikost kaprů je závislá na prostředí, ve kterém žijí.

Přes zdánlivě lenivý vzhled je kapr ve volné přírodě velmi čilou a chytrou rybou. Sportovní rybáři vědí, že přelstít kapra, který má více než 3 kg, je umění. V dobrých podmínkách se ryba dožívá 10 -15 let. Pohlavní zralost je závislá hlavně na teplotních podmínkách. V horkém podnebí tropů dozrávají již ve 2. roce života. U nás tak kolem 3. až 4. roku, někdy i později. Mlíčáci dospívají dříve než jikrnačky. K přirozenému rozmnožování kaprů dochází, když voda dosáhne 18 stupňů Celsia. Páry se třou na mělčině, tam, kde je dno hodně zarostlé trávou a průběh tření bývá bouřlivý. Samečci projíždějí rychle kolem samiček a prudké pohyby je často vymrští až nad hladinu. Kapr patří mezi nejplodnější ryby. Ti největší mohou mít až milión jiker. Po výtěru se z jiker vylíhne plůdek ( asi za týden) a zavěsí se na rostlinách. Žije ze zásob, které má uloženy v tzv. žloutkovém váčku. Po několika dnech si dopluje na hladinu pro vzduch a od té doby je už schopen pohybu a přijímat potravu. Úspěch výtěru je závislý na množství potravy v rybníku. Proto se výtěrovým rybníkům věnuje velká péče. Plůdek se živí různými částmi planktonu. Když kapr povyroste, živí se potravou ze dna rybníku : larvami hmyzu, nejčastěji pakomárů. Může však konzumovat i potravu rostlinnou. Na tom je založeno přikrmování kaprů ( šroty, kukuřice, lupina apod.).