Ještěrka živorodá (Lacerta vivipara)

jesterka_zivoroda01.jpg 

 Foto: www.naturfoto.cz

 

Je rozšířena ve střední a severní Evropě a také v Asii. Ojediněle zasahuje i za polární kruh. Žije s oblibou v horských oblastech, kde vystupuje až přes 3000 m  vysoko. Stejně tak se s ní setkáme v nížinách a nevyhýbá se ani vlhku. Bývá dlouhá kolem 16 cm. Zbarvení je na hřbetě hnědé a středem hřbetu a na bocích se táhnou tmavé pruhy. Hrdlo má modravé, břicho žlutobílé až červenavé a černě skvrnité. Někde se vyskytují jedinci až skoro černí.

V teplejších krajích opouští svůj úkryt už v dubnu, někdy i koncem března. Tam, kde je chladněji, počká až na červen. Za polárním kruhem je čilá pouhé 3 měsíce v roce a ¾ roku prospí zimním spánkem. U nás se ukládá ke spánku koncem září a v říjnu a vybírá si k tomu trhliny skal nebo skulinky pod kůrou stromů. V teplých krajích v zimě nespí.

Ve střední Evropě rodí tato ještěrka živá mláďata tak, že snáší vejce v krátkých intervalech a klade je za sebou. Z těch se ihned líhnou malé (2,5 –3,5 cm dlouhé) ještěrky. V severních polohách se mláďata klubou z vajec ještě v těle matky. Ale jsou i výjimky- tam, kde je teplo, např. v severních Pyrenejích, se mohou mláďata vyvíjet ve vejcích, a proto tam ještěrka živorodá klade vejce jako ostatní ještěrky. U nás se líhnou ještěrky koncem června a nejčastěji v noci, protože většina jejich nepřátel spí. Počet mláďat je od 2 do 5, u starších samic od 8 do 12. Na počet mláďat má vliv i podnebí, a tak se jich na severu rodí méně.

Tato ještěrka se živí hmyzem a jeho larvami, pavouky  a červy. Mláďata žerou mšice a drobný hmyz.