Hraboš polní ( Microtus arvalis)

hrabos_polni.jpg

Foto: www.naturfoto.cz

 

Patří k našim nejznámějším hrabošům. Je to šedý hlodavec 90 - 120 mm dlouhý. Obývá celou Evropu, kromě Anglie, Skandinávie a části Středomoří. Dále žije v Ásii a v Íránu. Je to typický obyvatel stepi a dokáže se přizpůsobit různým životním podmínkám. Vždy přibližně každý 4.rok se přemnoží a zaplaví naše pole, louky i okraje lesů. Od nory k noře si vykousává v terénu hladké chodníčky a cestičky má i pod zemí. O potravu tak má postaráno mhoho dalších živočichů: poštolky, káně, sovy, rackové, volavky, čápi, vrány,straky, ťuhýci, lasice, hranostaji, tchoři, ježci i lišky. Někteří z nich potřebují ke své obživě i několik desítek hrabošů denně, nestačí však na to, aby jejich přemnožení potlačili. Náhlé vymizení hrabošů, které někdy nastane v několika málo dnech, nebo jejich přemnožení má dosud ne příliš známé příčiny.

Rozmnožovací schopnost hrabošů polních přesahuje vše, co známe u jiných divokých i domácích zvířat. Navíc hraboš dospívá hodně rychle. Pohlavní dospělost samic se dostaví jž za 13 dní po narození, tedy v době, kdy je matka ještě kojí! Tak se stává, že se samičky páří ještě předtím, než je matka odstaví a mláďata mohou mít (při době březosti 19 - 21 dnů) již 35. den svého věku. Pozoruhodné je také to, že staré samičky se mohou pářit hned po porodu. Tak se stává, že jednotlivé vrhy mohou po sobě následovat v třítýdenních odstupech. Tuto obrovskou výkonnost může snížit pouze výskyt nějaké nemoci nebo zhoršení přírodních podmínek a nedostatek potravy. Samice vrhá v průměru 4 - 6 mláďat a celý vrh může vážit až 53% tělesné váhy matky. Když ještě pomyslíme, že přitom samice třeba kojí mláďata z předchozího vrhu, musíme uznat, že je to obdivuhodný výkon! U většiny savců mláďata opouštějí rodné hnízdo, jakmile povyrostou. Je zajímavé, že u hrabošů polních se takto chovají pouze samečci. Mladé samičky vytváří jakési společenství se starými samicemi a někdy vychovávají a kojí mláďata společně.

Hraboš polní se živí hlavně zelenou potravou bohatou na vitamíny a bílkoviny : mladým osením, vojtěškou, trávou a jetelem. V době přemnožení se stává velkým škůdcem na polích. Pomáhají proti němu již vyjmenovaní přirození nepřátelé, ale také třeba hluboká orba v polích, která ničí jeho hnízda.