Hraboš mokřadní (Microtus agrestis)

Foto: www.naturfoto.cz

 

Od hraboše polního se liší delšími zadními tlapkami a tmavším zbarvením. Je také o trochu větší, jinak jsou si vzájemně dost podobní. Hraboš polní a mokřadní se spolu nesnáší, a proto se nikdy nevyskytují pohromadě. Hraboš polní je i přes svůj menší vzrůst průbojnější, a tak se šíří na úkor hraboše mokřadního, kterého zatlačuje do mokrých a stinných míst, bažin a rašelinišť. Je pravděpodobné, že hraboš mokřadní je původním obyvatelem naší vlasti, ale byl novým vetřelcem zatlačen do pozadí.

Na březích vod a v bažinách najdeme stopy jeho činnosti: rozkousaná stébla a hromádky trav. Noru si vyhrabává mělko pod zemí a není-li půda příliš vlhká, tak si udělá podzemní hnízdo. Tam, kde je hladina spodní vody blízko povrchu, staví si kulovitá hnízda v rákosí a v trsech trávy. V zajetí je velmi krotký a ihned po chycení si ho můžeme pohladit bez obavy, že by nás kousnul.

Obývá větší území, než hraboš polní - rozšířil se dál na severu : žije v mírném i studeném pásmu Evropy a Asie. U nás se v nížinách a pahorkatinách vyskytuje jen místy, ale na horách je běžný.