Čáp bílý (Ciconia ciconia)

cap_bily01.jpg

cap_bily02.jpg

cap_bily03.jpg

Foto: www.naturfoto.cz

Nejznámější zástupce skupiny čápovitých, v Evropě žijí pouze dva druhy: čáp bílý a černý. Jsou to velcí ptáci s dlouhýma nohama a mají dlouhá a široká křídla. Díky tomu jsou to velmi vytrvalí letci. Bez jediného pohybu křídly dovedou i znamenitě plachtit. Čáp bílý je vysoký až 1 m. Jeho bílé zbarvení je porušeno pouze černými letkami. Zobák a nohy má červené. Samec a samice jsou si k nerozeznání podobní, jen samec bývá o trochu větší. Hlavní oblast rozšíření je v Evropě ( mimo Itálii, západní Francii, Anglii a větší část Skandinávie). Na východ je rozšířen do Ruska. V Africe se s ním setkáme v Tunisku, Maroku, Alžírsku, v Asii v Íránu, v Palestině a v Iráku a pak také v Malé Asii. Objevuje se i jinde, např na Dálném Východě. Evropští čápi zimují ve východní, střední a jižní Africe.

U nás hnízdí čáp především v bažinatých oblastech a v blízkosti rybníků. Je u nás velmi oblíben, a tak se snad nenajde člověk, který by ničil jeho hnízda nebo mu jinak ubližoval. Čáp byl původně obyvatelem stromů. I u nás ještě někde hnízdí na stromech, např. v lužních lesích jižní Moravy. Ale všude jinde se tito milý ptáci stali průvodcem člověka. Důvěřují mu a staví svá hnízda v blízkosti lidských obydlí, na starých komínech nebo střechách domů. Lidé odpradávna čápům vycházeli vstříc a připevňovali jim stará kola od vozů na komíny, aby měli pevný základ pro hnízdo a přilákali je tak ke svým obydlím.

Velmi zajímavý a díky kroužkování poměrně dobře prozkoumaný je tah čápů do jižních krajin. Urazí denně 100 - 300 km a cesta tam i zpět jim trvá kolem 3 měsíců. Soustřeďují se do hejn a je známo, že mají určité tahové cesty, které až na výjimky dodržují. Mladí čápi vždy letí v doprovodu několika starších, kteří v tomto roce nehnízdili. Kolem 60% mladých čápů se už zpět do vlasti nevrací. Čápi se při svém přesunu řídí také potravními podmínkami a mění místo svého pobytu podle hojnosti potravy. U nás čápům nebezpečí nehrozí, ale v době tahu i na zimovištích na ně číhájí mnohá nebezpečí v podobě afrických lovců, ale nejen to. Hynou pro nedostatek potravy, silná krupobití, nemoci nebo stepní požáry. Při letu přes moře, protože letí poměrně nízko, jsou ohroženi vlnami a větrem. Ale největším nebezpečím jsou pro ně dráty elektrického a telefonního vedení. A tak, když lidé na jaře čekají na návrat "svých" čápů, možná si ani neuvědomují, kolik nástrah na ně při celé cestě čeká. A mnohdy se stává, že se na hnízdo čapí pár z předešlého roku už nevrátí. Hnízdo obsadí jiní čápi.

Čápi se k nám vrací koncem března a začátkem dubna. Obsazování hnízd se na jaře neobejde bez šarvátek. Většinou přilétá nejdříve samec a obsadí hnízdo, někdy pár přiletí současně a žije v klidu, dokud se neobjeví jiní čápi, kteří by se o hnízdo zajímali. Stane-li se to, dojde k boji, který má svá pravidla. Bojují spolu ptáci stejného pohlaví. Samec napadeného páru je velmi shovívavý k cizí samičce a samičky zase opomíjejí cizí samce. Někdy se boj omezí na pouhé výhružné postoje a klapání zobákem. Jindy může dojít až k opravdovým ptačím neštěstím, kdy teče krev, lítá peří, zničí se snesená vejce a dojde i na smrt některých čápů. Po návratu čápi své hnízdo trochu popraví a budují ho asi 20 dní. Snášejí 2 - 6 vajec a při sezení se střídají. V noci sedí obvykle samice. Mladí se líhnou po 30 - 34 dnech a při jejich líhnutí jsou rodiče velmi neklidní, jako by je tato radostná událost vzrušovala. Stále pozorují vejce, kypří a přerovnávají stavební materiál hnízda.

Mláďata mají černé zobáky a růžové nohy. Oči se jim otevřou několik hodin po narození. Rodiče ještě nějakou dobu chrání děti před přímým sluncem nebo deštěm. Výchova trvá kolem 70 dní a rodiče se starají velmi pečlivě. Neúnavně shání potravu a na hnízdě se pravidelně střídají. Jakmile se jeden vrátí, druhý letí hledat něco na zub. V noci jsou na hnízdě oba. Po několika dnech už není střídání stráží tak pravidelné. Přinesenou potravu rodiče vyvrhují do hnízda a mladí si ji berou sami. Koncem 3. týdne šestičlenná rodina spotřebuje denně kolem 4 kg potravy. A tak není divu, že čáp loví vše, co se hýbe. Nejčastěji skokany hnědé, které má raději než zelené, mloky, čolky, hady, ještěrky, mladé ptáky, krtky, ryby, velký hmyz. Podstatnou složku potravy tvoří různí hlodavci. Ne každý rok je bohatý na potravu a může se stát, že čápi hladoví. Tehdy se stává, že nejmladší a nejmenší mládě zeslábne natolik, že už nemá sílu žadonit o potravu. To se pro něj stává osudným, protože se přestane chovat jako ostatní, přestanou ho staří považovat za své dítě. Někdy ho vyhodí z hnízda, někdy své mládě i spolknou. Asi za 25 dní se mladí postaví v hnízdě a mávají křídly. Není už daleko den, kdy se odváží prvního letu. Dochází k tomu asi 60. den života. Schopnost létat je vrozená a mladí se od starých nemusí učit. Mladí čápi dospívají pohlavně až ve věku tří let, ale často ještě nehnízdí. Takoví nespárovaní jedinci pak velmi často obtěžují hnízdící páry.