Založen byl na přelomu prvního a druhého tisíciletí. Vznikl přehrazením úzkého skalnatého koryta Hamerského potoka před ústím do řeky Nežárky. Byl součástí městského opevnění od založení Hradu. První písemné zprávy pocházejí ze 13. století.

Původní názvy byly Městský či Zámecký. V 18. století byl pojmenován jako Weiher (z německého "rybník"), z čehož je odvozen dnešní název rybníka.

Rybník sloužil v průběhu let jako zdroj ryb a vody, jako rekreační oblast a také do něj byly vypouštěny městské odpadní vody. Zařízení na čištění městských odpadních vod bylo vybudováno až v roce 1970.

Výsledky pylové analýzy

V roce 1991 byla provedena analýza sedimentů ze dna a rašeliny nalezené pod sedimenty. Výsledky nám poskytují cenné informace o podobě zdejší krajiny v minulosti.

panel05a1.png

 Do 55 cm (posledních 50 let 20. století)

  • Za tuto dobu se stihla vytvořit půlmetrová vrstva bahna. Odráží se v ní kolektivizace zemědělství, rozvoj průmyslu, odkanalizování sídel a zvýšená produkce ryb.
  • Pyly klasických plevelů (chrpy, koukol) mizí a nastupují plevely snášející herbicidy. Pěstuje se méně žita a více pšenice. V lesích ubývá jedle, prosazuje se borovice a vysazované modříny. Ubývá jalovců, protože pastviny se mění na ornou půdu nebo zarůstají druhotným lesem. Zanedbaná péče o krajinu a nadbytek živin se projevuje rozšiřováním černého bezu, zhoršením kvality vody v rybníce a masovým rozvojem řas.

55 až 230 cm (1150 - 1950 kolonizace povodí)

  • Snižuje se podíl lesa a převládá otevřená krajina.
  • Pěstovalo se proso, žito, pšenice, konopí a později pohanka. Na lukách a pastvinách rostly zvonky, tužebníky, kohoutky, rdesna, mochny, lipnice, ostřice a hlavně jalovce.

 230 až 240 cm (1025 - 1150)

  • Nejstarší sediment nad rašelinou - přirozený les, ojedinělá lidská činnost.
  • Převažuje pyl stromů, výskyt jitrocele, šťovíku a konopí dokládá roztroušenou lidskou činnost.

240 až 250 cm (880 - 1025) 

  •  Rašelina - vznikala nejspíše v zaplavované olšině na místě dnešního Vajgaru.
  • Obsahuje pyly jedlí, buků a smrků, tvořících dříve lesní porosty, výtrusy kapradin hovoří pro tmavé jehličnaté lesy. Místy se rovněž vyskytovaly duby, lípy, javory, jilmy, jasany, borovice a břízy. Pyly v rašelině rovněž dokládají přítomnost člověka, rozvoj zemědělství, pěstování obilovin a pastvu.

Povodí Vajgaru

panel05b1.png 

Vodu přináší do rybníka Vajgaru Hamerský potok (nazývaný Studenský až k Meziříčskému rybníku), který pramení na Českomoravské vrchovině na svazích hory Javořice. Obrázek znázorňuje rybniční soustavu, kterou Hamerský potok protéká.

Povodí Studenského - Hamerského potoka měří asi 250 km .

Potravní vztahy v rybnících

panel05b2.png 

Množství ryb živících se planktonem je možno regulovat velikostí násady, odlovem či přítomností dravých ryb.

Nejčastěji chované ryby vyžírají zvláště velké druhy zooplanktonu (perloočky, buchanky). Při vysoké obsádce ryb proto převažují malé druhy planktonu. 

Velké druhy zooplanktonu vyčistí vodu od zákalu řas. Malé druhy mají čisticí schopnosti menší.

Řasy ovlivňují průhlednost. Při velkém zásobením živin nastupují navíc sinice, které nejsou požírány ani zooplanktonem.