Právě se nacházíte zhruba uprostřed cesty vedoucí Jindřišským údolím. 

Jindřišské údolí je území ohraničené strmými svahy ostře spadajícími k Hamerskému potoku. Jedná se o úsek mezi Ratmírovským rybníkem a Jindřiší. 

Území je zajímavé jednak svou geomorfologií, jednak tím, že se zde zachovaly některé poměrně málo změněné části přírody. 

panel16a1.jpg 

Koryto potoka 

Člověkem málo přeměněné. Negativní vliv na jeho přírodní prostředí a kvalitu vody má hospodářská činnost.

Na kvalitě vody se odráží hlavně způsob hospodaření na zemědělských plochách a rybnících v povodí. To má vliv na druhovou skladbu rostlin a živočichů stejně jako dvě malé vodní elektrárny v tomto úseku toku. 

  panel16a2.jpg  panel16a3.jpg

 

Lesní společenstva

Nejvýznamnější přírodní zajímavostí jsou zbytky přírodě blízkých lesních společenstev. Jedná se o:

  • suťové lesy na příkrých srázech
  • bučiny  na svazích pozvolnějších a
  • olšiny na dně údolí

Jsou to důležitá území umožňující přežívání řady vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů.

Přirozené lesní porosty byly v minulosti soustavnou činností člověka převáděny na monokultury ekonomicky atraktivních jehličnatých dřevin, v území Jindřišského údolí zejména smrku. Avšak některá lesní společenstva, považovaná v ČR za výrazně ohrožená, vznikla také pravděpodobně jako důsledek dlouhodobé lidské činnosti. Příkladem mohou být různé typy jedlových lesů.

Olšiny vznikly samovolně, ale na stanovišti, které se vytvořilo díky činnosti člověka. Jedná se o hlinitou nivu, která vzniká jako nepřímý následek odlesnění krajiny v povodí proti proudu a splavování půdy do potoka. Bez lidského působení by pravděpodobně nivy byly spíše kamenité a štěrkovité.

Obecně považujeme olši lepkavou a dub letní za dřeviny lužních lesů v Jižních Čechách. Podle jedné z teorií by však tyto dřeviny jako dřeviny světlomilné mohly být po dalším vývoji lesa nahrazeny dřevinami schopnými růst v zástinu, tedy bukem, jedlí, jilmem, javorem... Podle jiné teorie na místě olšin dochází pouze k přirozenému střídání s ostřicovými porosty.

panel16b1.png

Suťové lesy, olšiny a bučiny vznikají nezávisle na činnosti člověka.

Jedliny se smrkem vznikají činností člověka: lesnické hospodaření, pastva dobytka, hrabání steliva.