Před sebou máme ukázku přirozeně meandrujícího toku v neregulované nivě. Při vysokých srážkách se voda vylije ze břehů, rozlije se v nivě a tím se utlumí povodňová vlna. Rostliny v nivě jsou adaptovány na zatopení - záplava je nezahubí, naopak rostliny využijí jak vodu, tak naplavené živiny.

Narovnáním koryta se zvýší spád, sníží tření a turbulence a tím se urychlí průtok vody.

panel09a1.png 

 Hluboké koryto napřímeného toku (vyžaduje zpevnění)

 

Přirozené či revitalizované koryto má menší spád, je delší, má drsnější dno a nepravidelný tvar. V takovém korytě proudí voda pomalu a snadno se z něho rozlévá.

panel09a2.png

Mělké přirozené koryto a niva (umožňuje rozliv do šířky)

 

panel09a3.png  V nivních půdách je nedostatek kyslíku, proto rozklad organických látek probíhá pomalu. Organické látky (zbytky kořenů, rostlin, bakterie, houby) se v těchto půdách hromadí - vytváří se úrodné, tmavé půdy bohaté na humus.

panel09a4.png  Člověk úrodné nivní půdy odvodnil, aby je mohl obdělávat a zamezil zničení zemědělských kultur. Napřímeným a zahloubeným korytem voda potom rychle odtéká, půda ztrácí vodu a rozkládá se. Uvoněné živiny i s vodou rychle odtékají do dolního toku (tj. eutrofizace vodního toku - zvýšení živin).

panel09a5.png  Při vydatných deštích se splavuje ornice (eroze). Zahloubeným a narovnaným korytem se odnáší vodou rychle  dál a zanáší vodní nádrže. Velké množství vody rychle odtéká, může zaplavit města a působit škody.

 

Tvorba meandrů

Jako příklad uvádíme postupné oddělování slepého ramene (vznik tůně). Přibližováním sousedících meandrů k sobě v zanášejícím se přirozeném toku řeky (zaznamenal Rostislav Černý na 129. km řeky Lužnice - u Suchdola nad Lužnicí).

panel09b1.jpg 70. léta 20. století

panel09b2.jpg  80. léta 20. století - zvýšená eroze

panel09b3.jpg 90. léta 20. století - vznik poruchy

panel09b4.jpg rok 2002 - vznik tzv. "propichu". Písečné nánosy izolují původní koryto


panel09b5.jpg

  panel09b6.jpg

Toto je letecký snímek výše popsané situace v nivě Lužnice. Autorem snímku je RNDr. Jan Ševčík z CHKO Třeboňsko. Na snímku je rovněž vidět starý zanesený meandr - tvar koryta přirozeného toku se neustále mění.