Mokřady

Mokřady bývají rezervoárem zajímavých rostlinných i živočišných druhů. Navíc hrají důležitou roli při tvorbě mikroklimatu a při zadržování vody v krajině. Druhovou pestrost rostlin je možno cíleně ovlivňovat vhodným managementem – nejčastěji kosením a vysekáváním náletových dřevin. Prvotní a nezbytnou ochranou je ovšem zachování a rozšiřování mokřadních ekosystémů.

Mokřadní společenstva

Louky před vámi tvoří mozaiku různých mokřadních stanovišť - biotopů. Mokré louky jsou
v okrajích ohraničeny olšinami, které plynule přecházejí v ostřicové porosty, vlhká tužebníková lada či vlhké pcháčové louky. Část mokřadu tvoří rašeliniště.
V místním mokřadu lze nalézt chráněné druhy rostlin - bazanovec kytkokvětý, místy prstnatec májový, na rašeliništi roste vachta trojlistá. Z živočichů je možno vidět skokana krátkonohého.
Běžné mokřadní druhy jsou smldník bahenní, skřípina lesní, tužebník jilmový, pcháč bahenní, zábělník bahenní, vrbina obecná, či mechy rašeliníky.

panel07a1.jpg  panel07a2.jpg  panel07a3.jpg   panel07a4.jpg   panel07a5.jpg   panel07a6.jpg

Rašeliniště

Rašeliniště vzniká tak, že zbytky odumřelých rostlin se ukládají za poměrně nízkých teplot ve vodním prostředí (tedy bez vzduchu) s malým množstvím živin.
Na první pohled upoutá typická struktura rašeliniště – totiž kopečky, tzv. bulty, vytvořené růstem mechů a ostřic.

V části místního mokřadu je přechodové rašeliniště - to přijímá vodu z půdy (stejně jako slatiniště) i ze srážek (stejně jako vrchoviště).

K typickým rostlinným druhům patří vachta trojlistá, suchopýr úzkolistý, bazanovec kytkokvětý, ostřice a další mokřadní druhy.

 

Tůně pro bezobratlé

Je mnoho drobných živočichů, pro které je tento typ biotopu základem pro přežití. Některá vývojová stadia u velké části hmyzu žijí ve vodě. Vodu potřebují rovněž mnozí měkkýši, ale i drobní obojživelníci (žáby, čolci). Vhodných stanovišť je málo. Důvodem není jen úbytek vody z krajiny, ale i způsob využití vodních nádrží. Běžně a masově chovaný kapr, či další ryby, jsou přirozenými predátory výše uvedených druhů. Mělké nádrže bez ryb vysychají a přes zimu promrzají až na dno, takže rovněž nemohou být vždy vhodným útočištěm. Budováním tůní se snažíme zajistit těmto ohroženým druhům chybějící typ stanoviště.

 

Takto vznikala tůň před vámi na podzim 2004:

panel07b1.jpg

 

Tatáž tůň na jaře 2005:

panel07b2.jpg 

 

Niva, jako je tato, je schopna v době zvýšeného průtoku zadržet velké množství vody, aniž by to pro ni mělo negativní následky. Na snímcích dole niva Hamerského potoka na jaře 2005:

panel07b3.jpg   panel07b4.jpg